|
|
Odvykací stav od kortikoidů a syndrom závislosti: dotazníkové šetření a kazuistiky
Krotilová, Zuzana ; Kalina, Kamil (vedoucí práce) ; Reichelová, Lenka (oponent)
Východiska: Odvykací stav od kortikoidů, topical steroid withdrawal (syndrome), resp. red skin syndrome, tedy syndrom rudé kůže, je potenciální komplikace léčby lokálními kortikosteroidními externy. Práce se zabývá ověřením splnění kritérií závislosti na nich u pacientů léčených především na atopickou dermatitidu. Rovněž se věnuje odvykacímu stavu od kortikoidů. Cíle: Cílem je zjistit, zda některé obtíže a projevy pacientů dlouhodobě léčených zevní aplikací kortikoidů mohou být definovány podobně jako syndrom závislosti. Metody: Použitými metodami je zaprvé kvantitativní, a to anonymní online dotazníkové šetření mezi nositeli znaku, tj. odvykacího stavu od kortikoidů, které obsahovalo 10 otázek na kritéria závislosti podle DSM-5. Výzkumný soubor tvořilo téměř 900 uživatelů facebookové skupiny, jež sdružuje lidi s RSS v českém a slovenském prostředí. Zúčastnilo se ho 105 respondentů. Zadruhé kvalitativní - jednalo se o 3 kazuistiky (2 ženy a 1 muž, výběr byl příležitostný), u kterých byla odebrána anamnéza a spuštěno nahrávání polostrukturovaných rozhovorů. Ty obsahovaly několik tematických otázek a také dotazy na kritéria závislosti podle MKN-10. Hlavní výsledky: Míra splnění kritérií závislosti u online dotazníku podle DSM-5 byla vyjádřena v procentech: 78,85 %. U dvou ze tří účastníků...
|
|
|
Roztroušená skleróza: kortikoidní a biologická léčba, význam pedagogiky v rehabilitaci
Rosová, Anna ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce je neurodegenerativní autoimunitní onemocnění, roztroušená skleróza mozkomíšní. Přestože tato závažná nemoc je v posledních desítkách let předmětem intenzivního výzkumu a je k dispozici nepřeberné množství literatury, nebyly zatím zcela poznány příčiny nemoci a nemáme ani takovou účinnou léčbu, která by vedla ke konečnému uzdravení pacientů. Předmět svého zájmu jsem zúžila na dva hlavní okruhy: prvním je popis a především srovnání postupů v rámci farmakoterapie s důrazem na její efekt pro pacienta, druhým pak pohled na jinou významnou, ale přesto ne vždy doceňovanou složku terapie, a sice fyzioterapii či rehabilitaci; zde se soustředím na studium procesů a aktivit z pedagogického hlediska.
|
|
|
Roztroušená skleróza: kortikoidní a biologická léčba, význam pedagogiky v rehabilitaci
Rosová, Anna ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Tématem předkládané diplomové práce je neurodegenerativní autoimunitní onemocnění, roztroušená skleróza mozkomíšní. Přestože tato závažná nemoc je v posledních desítkách let předmětem intenzivního výzkumu a je k dispozici nepřeberné množství literatury, nebyly zatím zcela poznány příčiny nemoci a nemáme ani takovou účinnou léčbu, která by vedla ke konečnému uzdravení pacientů. Předmět svého zájmu jsem zúžila na dva hlavní okruhy: prvním je popis a především srovnání postupů v rámci farmakoterapie s důrazem na její efekt pro pacienta, druhým pak pohled na jinou významnou, ale přesto ne vždy doceňovanou složku terapie, a sice fyzioterapii či rehabilitaci; zde se soustředím na studium procesů a aktivit z pedagogického hlediska.
|
|
|
Various ways of therapeutic influence on multiple sclerosis
Chalachanová, Katarína ; Posová, Helena (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Roztrúsená skleróza je autoimunitné demyelinizačné ochorenie. Postihuje mladých dospelých, môže však prepuknúť aj v zrelom veku. Spôsobuje trvalú invaliditu pacientov. RS sa vyskytuje u mladých dospelých vo forme relaps-remitentnej RS, ktorá takmer vždy neskôr prechádza na sekundárnu progresívnu formu. Súčasná terapia tento prechod brzdí, ale je otázkou, či ho dokáže zastaviť. U starších pacientov sa RS prejavuje od začiatku ako primárna progresívna forma. Vzácny je výskyt progresívnej-relabujúcej RS. Priebeh ochorenia je individuálny, takisto ako reakcia na liečbu. V súčasnosti je registrovaných 5 liekov vyvinutých a určených priamo na liečbu roztrúsenej sklerózy. Väčšina týchto liekov znižuje počet relapsov, spomaľuje progresiu fyzického handicapu a tlmí aktivitu zápalových ložísk v CNS. Táto práca ponúka súhrn informácií o momentálne dostupných liekoch. Dôraz je kladený na vysvetlenie mechanizmu imunomodulačných a neuroprotektívnych účinkov. V posledných dvoch kapitolách sa nachádza stručný prehľad monoklonálnych protilátok a orálnych liekov, ktoré práve podstupujú klinické skúšky. Kľúčové slová: roztrúsená skleróza, interferón-β, glatiramer acetát, natalizumab, mitoxantron, fingolimod, kortikoidy
|
host ::
RSS.